O tom, k čemu je rejstřík, do kterého jsme povinni se zapisovat, a jak se tak dá prakticky učinit, se můžete dočíst na webu issm.justice.cz

    Povinnost vznikla v roce 2017, a to novelizací Zákona o veřejných rejstřících, účinnost však byla zejména pro spolky, nadace, ústavy a společenství vlastníků jednotek odložena k 1. 1. 2021. Za nedodržení této povinnosti nejsou – alespoň zatím – stanoveny sankce. Povinnost je však již nyní vyžadována například u některých vyhlášených dotačních titulů na úrovni státu, krajů i obcí.

    Někteří se již setkali s tím, že zápis neprobíhá hladce a že soudy vyžadují doplnit různé dokumenty, přičemž jejich přístup není jednotný. Zde bych viděl paralelu s chodem veřejného rejstříku, ve kterém se zápisy taktéž museli několik let „usazovat“.

    Minulý rok jsme z ČRDM publikovali doporučení počkat na zavedení nové směrnice proti praní peněz označované AML V. Ta již počítá s tím, že do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel spolku, pobočného spolku, zahraničního spolku, zahraničního pobočného spolku, zájmového sdružení právnických osob, mezinárodní nevládní organizace nebo bytového nebo sociálního družstva automaticky propíše fyzická osoba. A sice ta, která byla zapsána v rámci zápisu do veřejného rejstříku jako člen jejich statutárního orgánu nebo jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je členem jejich statutárního orgánu. Tedy: spolky, sláva! To, co jsme navrhovali na jednáních pracovní skupiny Výboru pro legislativu a financování při Radě vlády pro NNO na Ministerstvu spravedlnosti, tedy automaticky propisovat, se nejspíše stane skutečností.

    S napětím jsme čekali na Zákon o evidenci skutečných majitelů. Ten byl plánovaný ze strany předkladatele tak, aby vstoupil v účinnost před koncem roku 2020. Zákon však přinášel kontroverze. Mediálně nejznámější byla výjimka, která by mohla zvýhodnit premiéra Andreje Babiše. Týkala se skutečných vlastníků u svěřeneckých fondů, kdy podle vládního návrhu zákona by premiér sice byl skutečným majitelem svěřeneckých fondů, nebyl by však uveden jako skutečný majitel firem do nich vložených. Po dlouhých debatách byl ve sněmovně nalezen kompromis a zákon putoval 24. 11. 2020 do Senátu. Tam byl projednán a s pozměňovacím návrhem vrácen Poslanecké sněmovně. Pozměňovací návrh se týká nemožnosti vyplatit dotaci takovému subjektu, který bude mít v evidenci nesrovnalosti. Účinnost zákona o skutečných majitelích je v návrhu nastavená na čtyři měsíce po zveřejnění. Pokud půjde vše hladce, tak dříve než v květnu 2021 nebude automatický propis možný.

    Odpověď na otázku, zda čekat, nebo splnit zákonnou povinnost, nechávám na uvážení každého z vás. Ze strany soudů předpokládám shovívavost.
    Co je, dle mého mínění, v tuto chvíli důležité, je komunikovat s poskytovateli dotací ve vašem okolí. Ze zkušenosti vím, že v honbě za transparentností se rádo ve výzvách ukládá žadatelům za domácí úkol přiložit množství zaručeně nutných čestných prohlášení, potvrzení, příloh.
    Přitom obecně platí pravidlo: stát nemá požadovat žádný výpis z rejstříku, který spravuje. Stejně tak by stát ani obce neměly vyžadovat již nyní zápis do evidence skutečných majitelů v případě, že tato povinnost – například pro spolky – bude zákonem, který již putuje do konce legislativního procesu, zrušena, resp. umožněna splnit automaticky. Pojďme se tedy zaměřit hlavně na to, abychom měli správně zveřejněné údaje ve veřejném rejstříku. To je základ, na kterém musíme trvat, mimo jiné také proto, aby bylo odkud a co překlápět.

    Aleš Sedláček, předseda ČRDM

    Autor