Autory publikace jsou Josef Boček a Ondřej Lochman. Měla by sloužit organizacím , které v této oblasti začínají nebo chtějí začít, hodí se jistě i sdružením (nejen) dětí a mládeže v příhraničních regionech, která by chtěla rozšířit svou činnost.
Brožura je určena organizacím, které do své činnosti zapojují dobrovolníky, nebo o tom uvažují. Může posloužit také jednotlivcům, které mají to zvláštní puzení dělat něco pro svět a lidi kolem sebe, ale zatím nedospěli do stadia organizace.
„Myšlenka tohoto praktického návodu vychází z toho, že pracovat se zahraničními dobrovolníky vyžaduje přece jen něco navíc, než práce s lidmi z vlastního města, regionu, zkrátka z vlastní kultury. Zároveň máme za bernou minci předpoklad, že zahraniční dobrovolníci můžou nabídnout něco navíc organizaci a komunitě, ve které působí, a zároveň se při tom můžou něco navíc naučit,“ píše se v úvodu publikace.
V čem spočívá to „něco navíc“ se snaží autoři přiblížit na stránkách publikace. Často setkáte s adjektivem „přeshraniční“, které není zcela významově totožné se slovem „zahraniční“. I když se oba významy z podstatné části překrývají, přeshraniční dobrovolnictví chápeme v poněkud užším smyslu jako dobrovolnictví organizované v příhraničních regionech, na kterém se podílejí hlavně mladí dobrovolníci z přilehlých příhraničních regionů sousedních zemí.