Je léto, a zatímco rodiče a prarodiče chodí dál do práce, děti mají volno. Některé děti se účastní letních táborů, ti starší se chystají na puťák nebo do zahraničí… Sportují, chodí na výlety nebo na plovárnu. Mnozí si chtějí přivydělat na brigádě, pomáhají na zahradě, chalupě či při zemědělských pracích. Ještě stále zbývá šest týdnů prázdnin, a tak si připomeňme, co udělat, aby se nic nestalo.

    Právě děti a mladí lidé, vzhledem k menší psychické a fyzické vyspělosti, nedostatku zkušeností, sklonu riskovat nebo přecenit síly, jsou ohroženi úrazy daleko víc než dospělí. Základy správného a bezpečného chování pro jejich budoucí život by měly být postupně utvářeny od nejútlejšího věku. Je to na nás – rodičích, učitelích vedoucích a případných zaměstnavatelích, abychom jim věnovali pozornost a trpělivost při vysvětlování bezpečného a zdraví neohrožujícího chování a jednání. A také abychom měli dostatek informací o rizicích

    Ve školním roce 2004/2005 došlo k 40 965 úrazům dětí, žáků a studentů. Kde k nim dochází nejčastěji? Na aktivity v tělocvičně připadá 52,3% úrazů, dalších 22,5% o přestávkách, a jen čtvrtina se odehraje jinde (ve třídě, v jídelně, v laboratoři atd.).

    Podle statistiky pojišťovny Generali, u níž jsou pojištěna členská sdružení dětí a mládeže ČRDM, podíl úrazů dětí v roce 2006 tvořil 81 % všech hlášených škod. V posledních letech je to více než 500 úrazů ročně, to je přes 50 úrazů měsíčně.
    Hlavními viníky úrazů jsou neopatrnost, nešikovnost, rychlost při sportu či při hasičských závodech, noční hry atp. Mezi časté příčiny patří pády, při kterých dochází ke zlomeninám, zvrtnutím, poraněním hlavy a páteře, ale i řezné, sečné a bodné rány při práci se sekyrkou, nožem, pilou, vyskytují se také popáleniny a opaření při pomocné práci v kuchyni…

    Říká se: „kdo nic nedělá, nic nezkazí“, ale nemůžeme děti držet v bavlnce, všechno za ně dělat a zametat jim každé smítko z cesty. Teď v létě se rizika násobí.
    Každý vedoucí v oddíle i na táboře dobře ví, že děti mají nejradši dobrodružství a samostatnost. Kdo chce připravovat zejména pro starší děti zajímavou a přitažlivou činnost, vždy trochu riskuje. Aby dovedl odhadnout tu přesnou hranici „ještě přijatelného rizika“, je nutné, aby byl důkladně seznámen se zásadami bezpečného jednání.

    Pro ty, kdo se v této oblasti chtějí něco dozvědět, připomínáme článek Hlavně, ať se nic nestane…. Michal Kulík z ČSOP v něm připomíná seriál textů, který vznikl v autorské dílně Sdružení Mladých ochránců přírody za podpory České rady dětí a mládeže a je věnován bezpečnosti při mimoškolní činnosti dětí a mládeže. Pojednává o tom, jak „se nenechat při práci s dětmi zavřít“, ale hlavně konkrétně rozebírá rizika činnosti na hřišti, v klubovně, na silnici, v terénu i ve městě, při práci s nástroji nebo při zvláštních činnostech jako jsou vodácké či výpravy či vysokohorská turistika. Zvláštní kapitola je věnována táborům.

    Letošní rok je výjimečně teplý. Zima nebyla žádná, po horkém jaru přišlo žhavé léto s extrémními teplotami. Případné výkyvy teplot jsou velké a náhlé, s nimi přichází silný vítr, bouřky. I s počasím souvisejí nejrůznější rizika od přehřátí organismu přes možnost vzniku požárů až po zvýšený výskyt klíšťat.
    Jak si poradit s těmi malými a nebezpečnými tvorečky, připomíná článek Radky Páleníkové Když se řekne klíště… a o jejich výskytu pravidelně informuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu. Týž server mapuje i oblasti, kde hrozí nebezpečí požárůa kde je třeba dbát zvýšené opatrnosti.

    V dnešní době je mnoho faktorů, které mohou ohrozit zdraví a život, ale je také mnoho způsobů, jak těmto ohrožením předcházet.
    Nepodceňujme tedy prevenci úrazů, dbejme na zásady bezpečnosti, neváhejme si zopakovat základy první pomoci a do kabelky přibalit „krabičku poslední záchrany“. Může se to vyplatit nejen nám…

    Závěrem si přejme co nejméně úrazů a dalších nebezpečných situací, a hlavně krásný zbytek léta!


    Tísňové volání 112 platí po celé Evropě - přivoláte jím záchranku, hasiče i policii.V případě, že se něco přece jen stane, nepanikařte!

    Stojí za to si zapamatovat telefonní číslo 112!
    Nebojte se na něj zatelefonovat.
    Nejprve poskytněte první pomoc, pak volejte na linku 112!
    112 je mezinárodní číslo tísňového volání (funguje na celém území EU), dovoláte se tak na záchranku, hasiče i policii.
    Číslo 112 funguje, i když:
    – není kredit
    – není signál
    – nemáte v telefonu SIM kartu
    – neznáte PIN kód.
    Proto jen zapněte telefon a volejte! Nadechněte se, uklidněte se a pak operátorovi nahlaste:
    – CO se stalo
    – KDE se to stalo
    – KOLIK je raněných
    – u požáru – CO hoří
    Nepokládejte telefon dřív, než Vás k tomu dispečer vyzve. Je možné, že jste nenahlásili vše potřebné. Volajícího je možné podle (mobilního) telefonu identifikovat, najít místo, z nějž bylo voláno.
    Pamatujte: Na prvním místě je vždy záchrana lidského života.

    Autor