Sláva broumovských (po)školáků díky médiím přerostla hranice města. Stali se slavnými, aniž se o to jakkoliv snažili. Nepořádali tiskové konference, nerozesílali tiskové zprávy. Prostě se „jen“ cestou ze školy sešli v parku a „dali si pěstí do nosu“. Početné divácké kulisy tvořili spolužáci. Dospělí marně hledali společný jmenovatel aktérů soubojů. Prý žádná diskriminace. Svorně se účastnili kluci i dívky, děti romské i neromské. Dvakrát zasáhli městští strážníci. Děti se rozběhly pryč. Školy vzkázaly, že v jejich areálu se nic neděje a žáci mimo školu vlastně už tak nějak skoro ani nejsou jejich žáky… Nedalo mi to a nahlédla jsem na webové stránky města – www.broumov-mesto.cz. Skutečně jsem tam po delším hledání zjistila, že aktivity určené dětem zde nechybí: kroužky v centru volného času, základní umělecká škola, organizace Junáka, sumasumárum docela pestrá paleta činností. Odkaz na aktivity pro děti mi však v rychlé navigaci webu chyběl. Zatím se zdá, že je pro dospělé stále důležitější rychle najít kontakt na banky, knihovnu, kulturu, muzea, restaurace, služby, ubytování či úřady. Navíc náctiletí vždycky netouží jen po organizované zábavě. Rádi si občas něco zorganizují sami. Mají v Broumově „svůj“ prostor? Místo, kde si mohou hrát, dovádět, závodit či třeba zpívat?
Tak PROČ?
Od Redakce