Československo 1946 - zásilka UNRRA obsahuje 60 000 vajec k líhnutí. Archiv OSN.Kdyby pracovníci UNICEF chtěli sestavit kroniku přibližující 60 let této organizace, vznikla by velmi tlustá kniha plná hodně smutných příběhů. Než byste se dočetli na konec, nejspíš by přibylo mnoho nových stránek. Jednou ze zemí, která by patřila do prvních kapitol, by bylo i poválečné Československo. Píše se rok 1946 a z letadla společnosti Veterans’ Air Lines je v Praze vykládána zvláštní zásilka – dar drůbežářské a pěstební asociace Spojených států amerických: 60 000 vajec k líhnutí. Doby, kdy jsme byli adresáty potravinové pomoci sami, jsou už dávno ty tam. Dnes už naopak patříme mezi ty státy světa, které dovedou podat pomocnou ruku potřebným.

    Jako ohlédnutí za šesti desítkami let práce na pomoc dětem připravil Český výbor pro UNICEF výstavu fotografií předních světových fotografů „UNICEF: 60 let pomoci dětem“. Až do 28. 5. 2006 ji můžete navštívit ve stanu v horní části pražského Václavského náměstí. Vždy v době od 10 do 18 hodin. Nejstarší fotografie pro výstavu zapůjčil archiv OSN. A jak mi potvrdil při vernisáži výstavy její kurátor, galerista Jaroslav Pecka, nebylo vybírání snímků snadné. Kvalitních a zajímavých bylo hodně. Jak zvolit ony čtyři desítky, které symbolicky představí notný kus světa i historie?

    2004 - i takovou vodu děti ve Rwandě běžně pijí. Pro UNICEF foto Petra Lazáková. Zda se to organizátorům povedlo se můžete přijít přesvědčit sami. Snímky vás přenesou na Maledivy, do Mosambiku, Súdánu, Rwandy, Itálie, Malawi, Nigeru, Zairu, Demokratické republiky Kongo, Filipín, Angoly, Afghánistánu, Bangladéše, Alžíru, Senegalu, Somálska, Srí Lanky, Kambodže, Libérie, Indie, Brazílie, Zimbabwe, Botswany, Haiti či Tanzanie. Zlomky vteřin zachytily prostřednictvím fotoaparátu nejvýraznější druhy pomoci: voda, výživa, očkování, vzdělávání, válečné konflikty, krizové situace, HIV/AIDS.

    Součástí výstavy jsou také ukázky vybavení a pomůcek, které UNICEF používá při své práci v terénu. Uvidíte tablety na čištění vody, měřítka pro zjišťování podvýživy, speciální výživové přípravky pro podvyživené děti, „školu v krabici“ – což je jakési polní zařízení, které může po otevření skutečně posloužit nejen pro výuku, ale i zábavu dětí. Stačí natřít víko přiloženou barvou a hned máte tabuli. Nechybí ani fotbalový míč. Zvláštní pozornost návštěvníků budí maketa nášlapné miny. Na výstavu můžete nahlédnout také prostřednictvím webovských stránek UNICEF – www.unicef.cz.

    Přebytek a podvýživa na jedné planetě

    Pásek na ruce dítěte je měřítko na zjišťování podvýživy. Niger, 2005. Foto Radhika Chalasani, UNICEF. Tak se jmenuje doprovodná akce k výstavě, která se uskuteční 27. a 28. 5. 2006 (sobota a neděle). Prostor stanu doplní o víkendu stánky humanitárních a dobročinných organizací, zaměřených na oblast výživy. Veřejnost seznámí se svojí činností a nabídnou konzultace, informace, materiály i odměny v dětských soutěžích – i proto jsou vítány jsou celé rodiny! Např. Fórum zdravé výživy (FZV) – www.fzv.cz připravilo obezitologickou poradnu, biofarma Toulcův dvůr nachystala nejen hry pro děti, ale i ukázku semínek kulturních plodin a jejich přepočet na výnosy k uživení lidí. Chybět nebude ani prodej jídla a suvenýrů z Afriky (včetně zaplétání copánků či knih s africkými pohádkami) či Pečení pro děti – prodej sladkostí i slaností – v celozrnném a bio stylu (v neděli). Podrobný program ZDE

    Podvýživa je celosvětově příčinou poloviny všech úmrtí dětí (každý den na ni umírá 15 000 dětí), a je proto právem označována za „neviditelnou“ humanitární katastrofu. Většina lidí podvýživu spojuje s takovými situacemi, jako jsou hladomory, přírodní katastrofy anebo války. Skutečnost je ale mnohem tragičtější: většina jejích případů je způsobena jednotvárnou stravou, nízkou kalorickou hodnotou přijímané stravy, nedostatečným příjmem proteinů, vitaminů, minerálů, častými infekcemi zažívacího ústrojí, špatnou zdravotní péčí a nevhodnými stravovacími zvyklostmi.

    Neméně důležitá je však také ochrana práv žen a dívek a podpora vzdělání dívek. Zkušenosti z celého světa potvrzují, že všude tam, kde jsou ženy a dívky diskriminovány, dosahuje podvýživa hrozivých rozměrů. Děti narozené ženám bez vzdělání jsou vystaveny dvojnásobnému riziku úmrtí na podvýživu než děti matek s pouhými čtyřmi dokončenými třídami. Na snížení podvýživy dětí pozitivně působí rovněž osvěta v oblasti plánovaného rodičovství, zejména odstup alespoň tří let mezi jednotlivými porody.

    A zatímco letadla s potravinovou pomocí mířila před 60 lety i do naší republiky, směřuje v současnosti obdobná pomoc (tzv. dobytčí banky) např. do vesnických komunit Nigeru. V roce 2005 tam UNICEF dodal na 12 tisíc koz – téměř do 150 vesnic regionu Maradi, který byl potravinovou krizí postižen nejvíce. A opět to nebyla pomoc jednorázová. Kozy pomohly rodiny zajistit výživným mlékem, sýrem, masem a vedlejším příjmem. Aby byla zajištěna přirozená reprodukce zvířat, dodal UNICEF do každé vesnice i několik kozlíků. Každé koze se dvakrát do roka narodí v průměru tři kůzlata, a tak se počet koz rychle zvyšuje. Rodiny, které kozy od UNICEF obdržely, je mohou mít za podmínky, že první dvě narozená kůzlata darují další matce s podvyživenými dětmi.

    Při prohlídce výstavy k 60. výročí UNICEF. Teoreticky by mohla přestat organizace jako je UNICEF být potřeba, až budou mít všechny děti zabezpečenou odpovídající stravu (včetně nezávadné vody), zdravotní péči a vzdělání. Prakticky se zdá, že má před sebou ještě UNICEF hodně práce. Fakta jsou neúprosná:

    • téměř 11 milionů dětí ve věku do 5 let každoročně zbytečně umírá z důvodu podvýživy a nemocí, proti kterým existuje očkování nebo lék.
    • 120 milionů dětí nemůže navštěvovat školu (většina z nich jsou dívky).
    • Ve světě dnes žije 15 milionů sirotků AIDS, z nich více než 2 miliony jsou děti, které jsou samy nemocné.
    • Více než 1 milion dětí se každoročně stane obětí obchodu s dětmi.

    Kolik stojí pomoc?

    • UNIMIX (směs kukuřice, cukru a oleje) pro 1 dítě postižené těžkou podvýživou. -150,- Kč
    • Pobyt dítěte v mobilním výživovém centru, včetně terapeutické výživy, zdravotnického materiálu, hygienického vybavení, teplé deky a jednoduchého lůžka. 620 Kč
    • ORS (orální rehydratační sůl) pro záchranu života 312 dětí postižených těžkým průjmem a dehydratací. 1250 Kč

    60 let UNICEF

    Pavla Gomba, ředitelka Českého výboru pro UNICEF ukazuje balíček sušenek s vysokým obsahem proteinu. Rok 2006 je rokem 60. výročí založení UNICEF a jeho práce ve prospěch dětí. Od roku 1946, kdy UNICEF vznikl – původně jako Fond neodkladné internacionální pomoci dětem strádajícím v důsledku 2. světové války, se toho hodně změnilo. UNICEF aktivně působí ve 157 zemích. Většina pomoci UNICEF je soustředěna do oblastí, kde jsou na tom děti nejhůře – do nejchudších zemí a do oblastí postižených přírodní nebo válečnou katastrofou. Výsledkem šedesátileté práce jsou miliony chlapců a dívek z celého světa, kterým se dostala lepší zdravotní péče, výživa, vzdělávání a ochrana před týráním, jakýmkoliv zneužíváním a vykořisťováním.

    Mezi pět klíčových programových oblastí UNICEF patří:

    • Očkování „plus“ – očkování proti smrtelným dětským nemocem, které každoročně zachrání život 2,5 milionů dětí. (Výdaje 2004: 293 mil. US dolarů – 22 % všech programových výdajů.)
    • Rané dětství – programy zaměřené na snižování kojenecké a dětské úmrtnosti a vytváření co nejlepších podmínek pro celoživotní zdraví a rozvoj dětí. (Výdaje 2004: 459 mil. USD – 34 %)
    • Vzdělávání – programy zaměřené na zajištění přístupnosti alespoň základního vzdělání pro všechny děti, resp. na zajištění rovného přístupu do škol i pro dívky (Výdaje 2004: 282 mil. USD – 21 %)
    • Ochrana dětí – ochrana před násilím, týráním, nebezpečnou prací a zneužíváním jakéhokoliv druhu, včetně obchodu s dětmi (Výdaje 2004: 140 mil USD – 10 %)
    • Boj proti HIV/AIDS – osvěta mladých lidí, prevence přenosu z matky na dítě, péče o sirotky AIDS (115 mil. USD – 9 %)

    ony čtyři desítky, které symbolicky představí notný kus světa i historie?

    UNICEF UNICEF (www.unicef.cz) je jedinou organizací OSN, jejíž činnost není financována z rozpočtu OSN, ale pouze z dobrovolných příspěvků a darů veřejnosti.

    Autor